
Čím jsem starší lepší, tím víc mám chuť se učit a tím víc mě zajímají různé změny myšlení. Nemyslím, že bych se snažila ovlivnit druhé. Pracuju na sobě. Na překonávání svých vlastních hranic, překonávání stereotypů, vystupování z „comfort zone“.
Pokud vás toto láká, chcete překonat nějaký zlozvyk, doporučuji knížku Proměna. Pokud jste ji nečetli, bude vás řádně mást základní poučka:
Jezdec je to rozumné a racionální v nás. To co ví, že je potřeba se hýbat, zhubnout, nejíst sladké, učit se…
Slon jsou naše emoce, naše návyky.

Na toto téma se vám bude hodit i zajímavé video na youtube, jak být důsledný a dosáhnout cíle.
Minimalismus
Bydlím na dvou adresách, týden co týden si pobalím domeček jako šnek a vyrazím. Naučila jsem se, že toho zase tak moc nepotřebuju a svoje majetky se snažím i nadále redukovat.

Neříkám, že doporučuji, ale minimálně alespoň souhlasím s knihou Méně mít, více žít. Pořád se snažím redukovat, co mám. Co můžu daruji, případně prodám na Vinted apod., než koupím, uložím si do oblíbených, nechám si to projít hlavou a minimálně v polovině případů zjistím, že to vlastně nepotřebuji.
Tady je alespoň úryvek s doporučeními. Jsou sice vágní, ale taky fungují jako dobré vodítko. Třeba já se vidím v tom „nestěžování si“ a „vnímání“.
Pro takový ten tichý, klidný způsob influencingu sleduji Benitu Larsson.
Užitečné stránky pro učení
- Doporučila bych například Coursera, to je v angličtině.
- Doporučila bych například Coursera, to je v angličtině.
- V češtině se dají nají kurzy zdarma například na SEDUO.
- Skvělou potravou pro mozek jsou videat TED talks, doporučila bych ale začít těmi osvědčenými, postupně najdete své oblíbence, ale je tam i spousta balastu.
Bossing
Dlouho se zabývám myšlenkou rovnoprávnosti na pracovišti. Nemyslím genderovou rovnoprávnost, ale spíš věkovou. Mladé firmy nechtějí mít ve svém jádru starší lidi, jsou pak z toho nervozní a necítí se dobře. Přitom starší člověk s mladým mozkem má nejen schopnost se dál rozvíjet, má chuť za sebou něco zanechat a nemají už takové starosti s dětmi, protože jsou už dospělé (a ano, jsem si vědoma, že se možná zase naopak starají o své stárnoucí rodiče). Jelikož se ale věk odchodu do důchodu stále pohybuje směrem nahoru, je nutnost zaměstnávání starších lidí prostě realita.
No a pokud jste se ocitli v situaci, že se bojíte změnit zaměstnání, kde jste obětí bossing – většinou se v osobě šikanátora jedná o ženy – doporučila bych nadaci Filantia, případně knížku Bossing na jehlách od spoluzakladatelky nadace. Taky se můžete podívat na poměrně jednoduché video Výzkumného ústavu bezpečnosti práce k tomuto tématu. Už existujen poměrně hodně zdrojů, například Welcome to the jungle,, NZIP a další. Kromě posttraumatických poruch může šikana vést až k sebevraždě, některé zdroje uvádějí, že 15% sebevražd se dá připsat právě patologii v práci. Samozřejmě kromě bossingu existuje i staffing a mobbing a další nepřijatelné varianty šikany na pracovišti.
Problém je, že zdroje tu patologii popisují, identifikují, ale ve většině případů neuvádějí, jak pomoct. Většina radí jedinou věc: BĚŽTE PRYČ, NAJDĚTE SI JINOU PRÁCI. Ano, ale pokud jste starší a máte obavy, zda budete jinde chtění, chtělo by to trochu jiné řešení… to be continued….
Knihy
V poslední době čtu hodně knih o psychologii a seberozvoji. Beru to spíš jako takový brain boxing 😉 Knížky budu dávat do této složky.
Appky, které mi pomáhají fungovat
To Do-čka
- Klasický diář a barevná lepítka – přiznám se, že obvykle zapomenu koupit diář včas, takže se k tomu dostanu až v době, kdy jsou za pár kaček
- Google Keep – sem si píšu asi všechno, včetně linků, dělám seznamy úkolů, nákupů, dá se tu barevně odlišovat
- Komplexnější SW/app je Notion, pokud je vám Keep malý.

Projektové appky
- Vyzkoušela jsem Trello a jsem s ním moc spokojená, určitě bych doporučila.
- Nakonec jsem ho ale nahradila jinou appkou – ClickUp, která mi přijde nesmírně intuitivní.
Projektové appky vám pomohou zpřehlednit práci, zlepšit komunikaci s týmem a celkovou spolupráci od plánu po realizaci.
- Zvládnete úkoly, pomůže vám sepsat úkoly (to důčka) , prioritizovat je a označit lidi, kterým úkoly dávám.
- Držíte se termínů: Většina apek udává buď termín, nebo aspoň, jestli je úkol plánovaný, probíhá, nebo je ukončený.
- Spolupráce: U úkolu označím sebe nebo drahého spolubydlícího, kterů může zase hodit úkol na mě, vidí linky a dokumenty, které vkládám.
- Přidělování zdrojů: Třeba peněz, protože pomáhají i s rozpočtem, ale taky vidíte, že na vás visí spoousta úkolů a soused vedle nemá zadáno nic..
- Reporting: V apkách si můžete nasdílet dokument, můžete úspěšný projekt použít jako osnovu pro další náročné úkoly, bude z nich patrné, co zabere kolik času a jaké potenciální nástrahy vás čekají .

Co dělám, když mám volno
- Čtu – knížky z knihovny, knížky na kindle, sem tam si něco koupím na knihbotovi, kam zase pošlu přečtenou jknihu do oběhu. Není to moc ekonomické, protože si knihobot nechává velké procento z ceny, ale zase si koupím jen knihy, které bych v knihovně nesehnala, a každou koupi si nechám nějakou dobu projít hlavou, jestli tu či oni knihu skutečně chci číst.
- Budget – Mrknu se na platby na bankovním účtu – vžycky se hodí mít přehled o vlastních financích, o pravidelných platbách, co mě čeká další měsíc a kde by se dalo něco trochu zredukovat. Stačí jednoduchý excel, pár kategorií a máte dobrý pocit, že jste udělali něco pro svůj finanční přehled.
- Cvičím – a zrovna tuhle činnost tedy dělám u TV a koukám přítom na nějaké vědecké nebo motivační video nebo prostě na seroš. Pokud jsem byla na kole, splnila 10 tisíc kroků, nebo strávila aspoň půl hodiny cvičením zapíšu si to s uspokojením do diáře. Cvičení pomáhá mému rozpoložení a dává mi chuť soustředit se na pozitivní momenty v životě.
- Podcast – ale pozor, u poslouchání podcastu škrabu brambory, uklízím v kuchyni, vařím a peču. Svým oblíbeným podcastům se věnuju jinde a snažím se autorům odvděčit aspoň tím, že pro ně hlasuji v různých anketách.
- Peču – už jsem to zmínila u podcastů. Můj syn všechno precizně váží a piluje jednotlivý recept do božské dokonalosti. Bohužel jsem mnohem větší „cuchta“, a když upeču něco úspěšného, je na 90% jisté, že se do toho nikdy netrefím, protože pokud vůbec recept mám, tak jsem ho zcela určitě upravila dle momentální náhody nebo zásob. Není to tak podstatně, je to kreativní činnost, při které si nádherně vyčistím hlavu.
- Kreslím, pletu – docela zákeřná kombinace a kupodivu sezonní. Pletu v zimě u televize, trošku to pocit, že se jen tak neválím. Kreslím převážně v létě, kdy je starší syn na táboře, kam ode mne od malička dostával ilustrované dopisy v zábavných obálkách. Nejde o umění, vlastně ani o skill, ale je to zvláštně uspokojující pocit, když na bílém papíře fantastické zvíře, bojovník nebo některá z našich myšilovek.
- Zaznamenávám cestovatelské zkušenosti – kde? Tady.

Jinak řečeno, pokud budu mít v prackách mobil, nic nepřečtu, nic neupeču a nenakreslím, takže jsou to činnosti, které za sebou zanechají víc, než endless browsing.
