Ačkoli byl teprve březen, zoufale jsem si potřebovala spravit nervy pocuchané prací, a tak jsme si naplánovali týden v Jižních Čechách.

Původní seznam vypadal takto, nepodařilo se všechno, ale zase jsme navštívili místa, která na původním plánu nebyla.

Plány a flexibilita, to je můj systém fungování. Plánuju moc ráda, ale nevadí mi, když se plány nedají uskutečnit a dopadne to úplně jinak.

Co to bude?

  • Třeboň – rybník svět, Schwarzenberská hrobka, tipy na jídlo i ubytování
  • zámek Hluboká, rybníky Láska, Dobrý skutek, Víra
  • České Budějovice
  • Český Krumlov a jeho asijská kuchyně
  • Lipno
  • Vítkův Kámen, Čertova stěna

Třeboň

Kdo umí, ten umí. Předposlední týden března přišlo jaro, teploučko, pohoda. V posledním týdnu března zase jaro odfrčelo do neznáma, a tak jsme se vydali na dovolenou. Dálnice stála, lidé se nemohli dostávat do práce, nasněžilo x centimetrů sněhu, prostě ideální okolnosti. No co už, v nejhorším se budeme válet v teple ubytování.

Ještě po cestě mezi Brnem (a jistě i dalšími místy) a Třeboní se zastavte v nenápadné hospůdky v Jarošově, která má velmi zaslouženě vynikající hodnocení.

Ubytování v Třeboni

Dopředu jsme měli zajištěné jediné ubytování.

Apartmán č. 4 u Bílého beránka s kuchyní v samém centru Třeboně, na Masarykově náměstí, což je pěší zóna, ale k tomu se ještě dostaneme. Apartmán č. 4 má nepatrné balkonky s nádherným výhledem. V hlavním pokoji jsme našli jak kvalitně vybavenou kuchyňku se sporákem a ledničkou, jídelní stůl, pohovku pod palandou a menší plochou obrazovku. Z obyváku vstoupíte do ložnice s manželskou postelí dole a další širokou palandou nahoře. Výjimečným vybavením je koupelna se sprchovým koutem a dokonce s vanou. V předsíni je dostatek úložného prostoru.

No a to parkování: přijedete na bezkontaktní ubytování, vezmete klíč a po vytažení tašek najdete nahoře kartu k parkování u rybníka Svět. Ale nebojte se, majitelka dobře informuje. Jen jedna věc: bezbariérové tyto apartmány nejsou.

Rybník Svět

Kolem rybníka Svět vede naučná stezka, je na ní super, že je okružní. Vede kolem rybníka a navštívíte jak hrobku, tak kapli sv. Jiljí se hřbitovem, ale počítejte s procházkou o délce 12-14km, většinou z ní rybník přímo nevidíte.

Sedmý největší rybník Svět je dílem Jakuba Krčína a původně močálovitá plocha, klášter i předměstí se začalo plnit vodou v roce 1571. Mohutná hráz se protrhla jen jednou, a to společně s ostatními rybníky v oblasti při povodni roku 1890, dnes je rybník chovný, ale určený i pro rekreaci.

Na hladině, poblíž Třeboně uvidíte ostrov, na němž je prý středověká studna pro původní pivovar, ale to jsme neměli možnost ověřit.

Schwarzenberská hrobka a kaple sv. Jiljí se hřbitovem

Na stezce kolem Světa, ale hlavně na druhé straně hráze leží malý anglický park, jehož všechny cesty vedou k novogotické hrobce. Původně byli Schwarzenberkové pohřbíváni v kostelíku sv. Jiljí, ale jednak nestačila kapacita a jednak z organizačních důvodů už nebylo možné tímto způsobem mrtvé ukládat. Kníže Jan Adolf II. se rozhodl vybudovat vhodnější prostory. Stavba začala v roce 1874 a je zajímavá i technicky, protože de facto leží pod hladinou rybníka, a proto je kolem ní vzduchový kanál.

Hrobka je v současnosti často navštěvovaná, prý se v ní konají i koncerty. My jsme přijeli mimo sezonu, ale zase jsme ji měli zvenčí sami pro sebe a mohli pozorovat vrány poletující dramaticky kolem věže.

Doporučuji se po cestě ještě odměnit…

Kulinářské radosti Třeboně

V Třeboni jsme prostě nemohli nejíst ryby a kde jinde, než v nejluxusnější restauraci ve městě. Najdete zde sesterské Šupinu a Šupinku. Šupina se v době našeho pobytu opravovala, především asi pro účely kvalitnějšího ubytování, tak jsme zaběhli do Šupinky, kde jsme si dali Kapří hranolky, šťouchané brambory a žampinovo-koprovou omáčku (na fotce), druhé jídlo byl candát s dýňovým pyré. Ještě před hlavním chodem jsme dostali ochutnávku pěny z uzených ryb s mlíčím. Celou rybí dobrotu jsme korunovali makovým pudingem. To byla neskutečná lahoda.

Další podnik, který stojí za návštěvu je Třebíč v marcipánu, nejspíš hlavně pro rodiny s dětmi. My jsme si dali ochutnávká čokoládek a nějaké to kafčo. Varuji, že porce nejsou velké, ale naprosto dostačují.

Co se ještě dá v Třeboni dělat?

  • Záchranná stanice pro volně žijící zvířata
  • Akvárium Vratislavský dům
  • Plavba po rybníku Svět
  • Kamenný most přes rybník Vítek
  • Zámek Stráž nad Nežárkou

Hluboká nad Vltavou a rybníky

Počasí pošmourné, ale plány naprosto jasné. Jedeme se podívat na zámek Hluboká, ať to políčko můžu z mazací mapy vyškrabat!

Na tomto zámku je krásné, že pobaví i takové zoufalce, kteří přijedou v zimě. Na snímcích je ale patrné, že zámek převážně spí. Žaluzie jsou stažené, aby se ochránil nábytek a průvodkyně vás provede jediným patrem. Na druhé straně, kolikrát jste na tak instagramovém zámku sami, jen s tou průvodkyní?

Novogotický zámeček nahradil barokní zámek, ten zase nahradil renesanční, který nahradil původní gotický. Hnacím motorem vzniku zámečku byla místní celebrita – jeho jméno uvidíte prakticky na všem historickém – Jan Adolf II. ze Schwanzenbergu. Hluboká se nelíbí jen turistům, ale i filmařům. Asi úplně nejznámější ze zde točených filmů je pohádka Pyšná princezna.

Podle některých zdrojů je nejlepší restaurace v Hluboké V podzámčí, ale my neměli možnost ji vyzkoušet. Místo toho jsme poseděli v nepříliš dalekém bistru s pěkným výhledem do dáli, bistro Panorama odpovídá svému názvu.

Bonus pro milovníky stylových fotek a instagramu:

Hluboká je tak fenomenální, že na ulici najdete tabulovou reklamu upozorňující na instaplaces.

Pokud vás přesně toto baví (bere), navštivte stránku Hluboké zaměřenou právě na místa, která budou vypadat skvěle jako pozadí.

Rybníky Láska, Víra, Naděje, Dobrý Skutek

Po cestě z Českých Budějovic, kam jsme se krátce stavili – doporučit se dá street food bistro v podobě vysoce hodnoceného Vypečenýho okna v centru města – jsem nutně potřebovala navštívit rybníky s nejkouzelnějšími názvy v soustavě. Projíždíte nádhernou rybníkovou krajinou. O Velkém Tisém jsem hodně četla jako o rezervaci, kde žije 150 druhů ptáků, takže mě ani nepřekvapilo, že jsme pár metrů od silnice zahlédli několik neohrožených volavek.

Rybníky Víra, Naděje, Láska, Dobrý skutek…. rozhodně stojí za návštěvu. Dají se nádherně prošněrovat po hrázích a dubovou alejí. Vede tudy i cyklostezka.

Pak už jen večerní lenošení v apartmánu, odpočinek jsme si odchodili.

Dívčí kámen, Český Krumlov, Lipno

Nadešel čas opustit ubytování. Cestou v autě jsem samozřejmě hned psala hodnocení. Sama se hodnoceními řídím, tak ráda předám dobrou zkušenost dál.

Už jsem měla plány na zastávky po trase na Lipno, ale počasí nám (opět) nepřálo, takže buď pršelo, nebo se na to chystalo, ale Dívčí kámen byl nutnost, Český Krumlov byl taky jasnačka.

V Třísově jsme přejeli právě opravovanou jednokolejku a zaparkovali na malém parkovišti nedaleko památné třísovské lípy, jejíž věk se odhaduje na 250 let. Když změříte její obvod, určitě dojdete k číslu většímu než 760cm. Snažila se o to evidentně i parta důchodců, která se lípou kochala, a tak jsem si ji nezvládla vyfotit. Jistě jsem měla, protože to vypadá, že kapličku u ní budou muset brzy zase! přestěhovat, jak je strom rozpínavý.

Screenshot je z mých oblíbených mapy.cz

Kousek od cesty je vidět oppidum Třísov, kam jsme bohužel z důvodu blížícího se lijáku nešli.

Dívčí kámen

Oppidum jsme obešli po červené značce a zanedlouho jsme přes ještě holé stromy uviděli kamennou stavbu gotické zříceniny ze 14. století, která měla vojenské a správní určení. Více se dozvíte na jejich stránkách. Ještě doplním, že červená značka není pro cyklisty, ani pro kočárky.

V současnosti se na zřícenině dají dělat podle fotek i svatby, pořádají tu koncerty. Já doputovala krátce před propuknutím lijáku a měla jsem zříceninu takřka pro sebe. Na nádvoří mezi oběma paláci nádherně voněla trnka.

Musím varovat, že pokud je vlhko, je cesta po kamenech po prudkém kopečku opravdu na turistické, neklouzavé boty.

Pod zříceninou je malá vodní elektrárna Holubov, ve které jsem viděla pstruhy, ale moc jsem se nezdržovala, protože tam zrovna něco vyšetřovala policie.

Český Krumlov

Jediné místo, kde jsme v této neatraktivní době potkali turisty. Jednalo se hlavně o velké skupiny z Asie, ale i tak jsme si Krumlov užili v krásně opuštěném světle. Ještě bych doporučovala při projíždění Krumlovem koukat nahoru na skály. Tak třeba my jsme viděli pasoucí se prasata. To není omyl, vážně to nebyly ovce, a kupodivu ani kamzíci.

Krumlovský oběd na jedničku

Hodnoceními na Google jsme si nechali doporučit restauraci My Saigon a hodnotitelům se to vážně podařilo. Při srovnání s meníčky v některých brněnských asijských restauracích naprostá pecka.

Co vidět v Českém Krumlově?

  • vůbec celé historické centrum
  • zámecká zahrada
  • krumlovské podzemí
  • Vyhlídkové body, například z Horní ulice
  • Muzeum vltavínů
  • na procházku je super náplavka
  • no a v každém případě bych doporučila do Krumlova doplout na člunu nebo na raftu

A je tu… Lipno

Konečně zase venku z auta. Počasí stále nic moc, ale naprostá pohoda, klid, spokojenost, radost a nohy nahoře…

Lipno

Malá vsuvka: když jsme přijeli do nádherného ubytování, všimli jsme si, že obchod Coop vedle je otevřený 24/7! Docela nás to překvapilo, protože v obchodě to byla přesilovka: tři prodavačky a dva zákazníci, takže nás už překvapit nemělo, že v pět jsme došli a obchod byl zavřený a ztemnělý.

Strašně moc by se mi líbila představa, že půjdeme nakupovat do velikého obchoďáku, kde nikdo není, ale neměli jsme bohužel žádnou z bank, která v té době nabízela bankovní identitu, což by vstup do obchodu umožňovalo. Upřímně lituju všechny babičky, které budou potřebovat bankovní identitu, aby si v malých obcích bezobslužně nakoupily.

Ubytování

Drahá polovička nás ubytovala v podobně drahém hotelu ELEMENT. Upozorňuji, že hotel nabízí zabezpečené soukromé parkoviště – z větší části nekryté – ale je to za příplatek 8EUR na den. Pokoje ale luxusní, restaurace velmi pěkná a jako bonus zde najdete božskou Povidlovou cukrárnu.

Čertova stěna, zřícenina Vítkův kámen

Začínám znít jako Brit a mluvím jen o počasí. Takže proměny počasí beze slov:

Počasí tedy nalajnované a bude se pracovat s tím, co je. Hledáme skulinu v dešti a vyrážíme prostě jen tak se projet a prohlédnout místní krajinu.

Lákala by nás návštěva ČEZovské elektrárny Lipno, ale prohlídky jsou bohužel zabookované dlouho dopředu. Můžeme využít alespoň virtuální prohlídku a taky se podívat, jak to tu vypadá v reálu zvenčí.

Čertova stěna byla na programu celou dobu, ale netušila jsem, jak nehostinné počasí zrovna bude. Upside? Byla jsem na tomto místě s úžasnou atmosférou úúúúúplně sama a stálo to za to.

Žulové balvany nám laskavě nakupily ledovce a jsou tak inspirativní, že podle nich udělal Smetana operu se stejným názvem. Místo najdete pouhých 50 metrů od malého parkoviště při silnici.

Pro zvídavé informace o původu, pověsti i Starých Slovanech.

Kam se dá ještě v okolí Vyššího Brodu vyrazit

  • po zelené kolem Čertových proudů
  • vodní elektrárna dole po proudu
  • Čertovy schody
  • Medvědí stěna, rašeliniště Kaplička a zaniklá obec stejného jména
  • další zaniklé obce, například Krásná Pole na cestě k jeskyni Wicklefův kostel

Vychutnávali jsme si mokrou krajinu a sem tam i nějaké výhledy, než jsme okružní jízdou dojeli do Frymburku, jeho centrum projdete v řádu minut. Na břehu Lipna jsme narazili na dřevěné sochy a informace o historii této oblasti, která je opravdu zajímavá (nebo aspoň pro mě).

Než se v 50. letech začala budovat dvoustupňová přehrada zakončená nízkou hrází a hydroelektrárnou, ležela na jejím dnešním dně obec Dolní Vltavice. Pochopitelně původně žily především německé rodiny, které se živily hlavně zemědělstvím.

Osobně miluju APPku Zaniklé obce a k tomuto tématu na místě lipenské přehrady se dočtete zde.

Blížilo se poledne, zaútočil hlad, rozhodli jsme se, že se vydáme do nejbližšího, chváleného podniku. Co mi nějak nedošlo je, že co je blízko vzdušnou čarou, může být bez přívozu velmi velmi velmi daleko. Restauraci Dobík chválí v gastromapě i pan Hejlík, tak jsme očekovali webovky a vyrazili. Bohužel zrovna ten den byli zavření, takže velmi zajímavá cesta po naštěstí prázdné nepřehledné a velmi úzké silnici byla úplně zbytečná.

A tak se muž uvolil, že nás odveze na nejvýše položený hrad v českých zemích. Vítkův kámen za návštěvu stojí, ale v létě bych doporučila vydat se na kopec pěšky nebo na kole. Pokud se do/z výšky 1053mnm vydávají davy milovníků přírody a historie, tak bude cesta autem stejně pomalá jako chůze.

My si užili neskutečnou atmosféru hradu úplně v mlze a úplně sami až na několik pasoucích se koní o pár desítek metrů pod námi.

Náš pobyt se chýlil ke konci, dali jsme si konečně jídlo v hotelové restauraci, pivko a vychutnali si zaslouženou obědovečeři. Nedala jsem se a všechno jsme zakončili v Povidloni extrémně, ale extrémně kvalitní likérovou špičkou (a vyfotila jsem jen jejich krásný balící papír). Vážně špička!

K hotelu ještě dodám, že jsem se nikde neubytovávala v podniku, který podával Prosecco k snídani!