Od Skalního mlýna
Udělali jsme si malý víkendový výlet autem na Skalní Mlýn a podívali se, jak se chráněné lesy vedoucí ke vstupu do jeskyní ukládají ke spánku.
Vláčkem nikdy nejezdíme, vždycky chodíme pěšky. Můžu doporučit dvě trasy: Od Skalního mlýna, kde je velké parkoviště, pokud vám nevadí platit, je to 50Kč a platí se na vjezdu, a to i teď v listopadu. Pak se vydáte po silnici směrem k jeskyním. Naproti je stánek, kde si můžete dát svařák nebo kafe. Pokračujete k lanovce, což je super, mít lanovku tak blízko Brna. Na kopec hravě vyběhete, pokud to zrovna neklouže, to je pak serpentýna nahoru pěkně zábavná, ale lanovka jede snad celý rok. Lístek stojí asi 130Kč. Nahoře se dostanete na horní a dolní můstek Macochy, odkud je krásný výhled.
Nahoře na Můstku si můžete dát občerstvení a pak směřujte vpravo do lesa a čeká vás cesta dolů z kopce a skončíte u Kateřinské jeskyně. Pokud nechcete jít do jeskyně, stavte se v Domě přírody, u kterého jsou zábavné dřevěné a vodní hrací prvky.
Z Vilémovic do Vilémovic
Druhá trasa startuje ve Vilémovicích svatojakubskou stezkou po červené – docela solidní stoupání, částečně po silnici, pak už je to jen kousek k Macoše. Pak se dá jít dvěma cestami: jedna ke Kateřinské a druhá, trochu delší, je k serpentýnám, kolem Punkevních jeskyní, ke Skalnímu Mlýnu a zase nahoru podél Kateřinské jeskyně, po cestě určitě hledejte Čertův most a držíte se zelené trasy a stoupáte, až vylezete z lesa nedaleko od Vilémovic.
Jiné trasy
Ale jsou tu i další cesty. My jsme třeba dojeli do Vavřince, sešli do Suchého dolu, kde teda frčeli hodně cyklisté, ale cesta se zábavně vinula. Při chůzi jsme pátrali po schovaných skalách a jeskyních. Pak jsme to otočili nahoru a vydali se hledat druhý největší závrt v Moravském krasu – Dolinu, akorát jsme si na to nevybrali úplně nejlepší počasí a probrodili se dokonalým bahnem.
Malý okruh z Ostrova u Masochy zpět do Ostrova
Zaparkovali jsme na velkém parkovišti z vchodu k jeskyni Balcarka, mimo sezonu pohodička. Mimochodem i samotná Balcarka stojí za návštěvu!
My jsme ale měli v plánu „jarní“ procházku. Kdyby to byl jiný rok, možná jsme potřebovali sněhule, ale tato polovina února byla prostě jiná. Teplota příjemná kolem desíti stupňů, sluníčko svítilo na vykukující vápencová skaliska a vytahovalo kočičky.
Vyrazili jsme po cyklostezce přes bránu do kopce. Jde se po asfaltové trase podél potoka, po které se ještě před pár lety jezdilo autem.
Opustíte hájek a na vrchu kopce už vidíte obec Krasovou. Projdete touto tichou obcí na kopečku. My jsme v Krasové napojili na červenou a vydali se po červené kolem polovypuštěného rybníka. Pokud bude blato, je lepší se vydat po cyklostezce a po žluté podél Krasového potoka, protože naše trasa byla příliš blátivá. V jednom okamžiku jsme museli přehupkat před potok. Dál jsme už šli po asfaltoltové cestě. Později narazíte na místo kolem potůčku, kde to bude bavit děti. Je tam mlýnek, dřevěné skulptury a dá se tam v létě čvachtnout.
Tato trasa je velmi nenáročná na terén i na čas.
Další okružní trasa ze Skalního mlýna – 9km
Parkovné se na Skaláku změnilo, už požadují 100Kč za auto – toliko k inflaci. Vydali jsme se kolem Domu přírody a ještě než jsme došli k pokladnám ke Kateřinské jeskyni, vydali jsme se do kopce po žluté po NS Macocha. Vy funěli nahoru kolem Křenkova pomníku. Došli jsme k Macoše, vyfotili se u Horního můstku a ještě nás čekal ten Spodní.
U Macochy je moc fajn dát si limču, pivko, nebo polévku v místní stoleté chatě Macocha, která patří turistickému svazu. Můžete se podívat na pořad ČT k historickým hospodám na díl o podnicích v okolí Moravského krasu.
Místo klasické trasy po červené a modré serpentýnami dolů jsme vyrazili po žluté doprava od dolního můstku kolem vyhlídky Koňský spád.
Určitě by se dalo jít dál a dál, ale při nejbližší příležitosti jsme se vydali doleva po zelené, byl to podstatný tankodrom, než jsme sešli do žlebu, kochali se jeskyněmi po svazích.
Kolem bylo opravdu hodně popadaných stromů a bylo patrné, že se se tu nedávno řezali kmeny. Kolem Punkevních jeskyní až na Skalák a máme v nohách krásných devět kilometrů.
Najít v Blansku kvalitní restauraci, když má člověk vlčí hlad, je náročné. Teoreticky bych doporučila restauraci Na pražci, ale není to levná záležitost.
